Před několik dny vyšla nová verze operačního systému Windows – ano, to je to, na co všichni čas od času nadáváme, že nám na našich počítačích nefunguje. Uvedení na trh proběhlo ze strany Microsfortu (tvůrce Windows) celkem v poklidu. V mých očích je zatím trumfnul fast foodový řetězec Burger King, který přišel s Windows 7 Whopperem! Fotky a video dále v článku!
Nedávno jsem si vzpoměl na diskuzi, kterou jsem měl s dnes již bývalou kolegyní. A točila se o tom, co jste si již přečetli v názvu tohoto článku.
Indie má dávnou a prastarou kulturu, je to země rozlehlá a národnostně značně pestrá s nesmírnými sociálními a náboženskými rozdíly. To vše se promítá i do indické kuchyně. Ten kdo ochutnal indickou kuchyni jistě nezapomene na rozmanitou a nepopsatelnou variaci chutí a vůní. Indové rozlišují šest základních chutí: sladkou, slanou, kyselou, hořkou, trpkou a palčivou, ale zároveň jsou indická jídla připravována tak, aby byly všechny tyto chutě v pokrmu obsaženy a vzájemně se doplňovaly. Harmonie chuti pokrmu Indové dosáhnou za použití širokého výběru koření, bez kterého si indickou kuchyni neumíme představit.
Biopotraviny jsou pro stále více lidí slovem, které označuje to nejzdravější možné jídlo. Ale je to opravdu tak? S pro mnohé kontroverzním závěrem přišla minulý týden britská studie, která tvrdí, že: “biopotraviny nejsou zdravější než normálně vyráběné potraviny.”
Arabské země jsou pro nás hodně vzdálené a jejich kuchyni znají většinou jen návštěvníci těchto zemí. Počátky arabské kuchyně pocházejí již od původního kočovného způsobu života Arabů. Vzhledem k neustálým přesunům velbloudích karavan suchým a horkým počasím, byl dán základ arabské kuchyně surovinami, které se snadno přepravovaly a nesměli se kazit. Součástí karavan byla také stáda ovcí, ze kterých se získávalo mléko a maso. Od těch dob se v arabské kuchyni velmi často vyskytuje rýže, skopové maso, různé druhy koření a zeleniny, datle.
Nedávno jsem si tak prohlížel nabídku aplikací v AppStore (obchod, kde se prodávají aplikace pro iPhone) a narazil jsem na něco, co upoutalo moji pozornost. Ono, když píšete o jídle, tak něco, co se jmenuje Look and Taste, vás prostě praští do očí.
Thajsko je světově proslulé svou báječnou rozmanitou kuchyní. Thajská kuchyně je exotická, ale zároveň velmi chutná. Trochu se podobá kuchyni čínské a trochu asijské. Je proslulá svými ostrými jídly, ale najdeme zde rovnováhu mezi pálivou, slanou, kyselou a sladkou chutí. Řada návštěvníků Thajska se ovšem díky neopodstatněným hygienickým obavám připravuje o jeden z nejlepších kulinářských zážitků a dá raději přednost kamenným restauracím s napodobeninami evropských jídel.
Lučina patří mezi klasické české produkty. Do podobné kategorie, kde jsou limošky Kofola nebo Broňa, žvýkačky Pedro, olej Vegetol apod. Prostě, každý ji zná už pěknou řádku let. Lučina přežila do dnešních dní bez přestávky a dokonce se občas i “modernizuje”. Lučina do salátu už je nějaký ten pátek stará varianta Lučiny, ale ještě jsem ji nezkusil. Až nyní. Jak to dopadlo?
Blogy o jídle. Že jich je spousta a cítíte se ztraceni? Že nevíte, co stojí za to číst? Kde je kvalita? Pak pro vás mám přehled toho nejlepšího, co podle mě může český internet nabídnout!
Japonská kuchyně se vyznačuje velice osobitým stylem a smyslem pro dokonalé sladění chuti a servírování. I nejjednodušší jídla připomínají na talíři krásný obraz. Potraviny se pro přípravu jídla velmi pečlivě vybírají a to tak, aby se chuti vzájemně nemíchaly a aby se potraviny vhodně barevně doplňovaly.
Loading ...
Sledujte na Twitteru
RSS článků
