Plísně se řadí mezi houby. Kdybychom se na ně podívali hodně zblízka, zjistili bychom, že se jedná o soubor dlouhých vláken tvořících podhoubí, které vnímáme jako různobarevné nárosty nabývající poměrně značné barev diference v rozmezí od bílé, zelené, modré, krémové až po černou. I přes tuto skutečnost z nich máme v kuchyni spíše špatný než dobrý estetický dojem nehledě na zdravotní rizika, které sebou jejich přítomnost v domácnosti přináší – alergické reakce na spory, astmatický onemocnění a otravu jedy například aflatoxiny. S přihlédnutím k faktu, že taktéž znehodnocují nábytek je nutno proti nim bojovat.

Nevítané hosty v podobě plísní můžeme v kuchyni potkat v dvou základních typech: plíseň na jídle a plíseň na zdivu případně nábytku. Zbavit se potravinové podoby není většinou větší problém – infikovanou potravinu zkrátka vyhodíte. Tyto druhy plísní vznikají špatnými podmínkami skladování. Interiérovou plísně drží při životě vlhkost. Ta kondenzuje na studenějších místech zdiva a nábytku a jejich odstranění je daleko složitější.

Prevence i samotný boj spočívá v odstranění vlhkosti. To lze prvořadě odizolováním místa odkud vlhkost uniká. Výrazně také napomáhá větrání místnosti a v neposlední řadě mechanické odstranění samotné plísně. Na trhu existuje k tomu účelu několik prostředků založených na bázi chloru (Savo, Sanal). V poslední době je k dostání také přípravek na biologickém základu nazývaný chytrá houba (Bio-repel).

Vhodný prostředek volíme dle rozsahu a míry postižení. Při aplikaci se řídíme pokyny výrobce. Nejčastější formou je stírání postiženého místa tkaninou namočenou do dezinfekčního prostředku a to do doby než je plíseň zcela odstraněna. Dezinfikovat lze taky postřikem. Ten se provádí přes tkaninu nemočenou v dezinfekčním prostředku, aby se zabránilo šíření spor. Takto odstraníte plíseň pouze dočasně. Aby byl efekt stálý, musíte odstranit příčiny jejího vzniku.