VařeníSpolečnost IKEA představila na tiskové konferenci nezávislý výzkum, zpracovaný agenturou GfK, „Život v kuchyni“ o vaření a stravování. IKEA se ptala lidí v produktivním věku z České republiky, Slovenska a Maďarska, kteří se starají o domácnost, jak mají uspořádanou kuchyni, co si myslí o vaření, proč a jak vaří. IKEA také zkoumala stravovací návyky a jejich spojitost s rodinným životem. I když se obecné zvyky zástupců všech tří národů shodují, objevila se v jejich odpovědích i řada zajímavých rozdílů.

Češi mají nejčastěji kuchyně spojené s obývacím pokojem, na rozdíl od Maďarů, kteří mají samostatné jídelny. České kuchyně jsou uspořádány lineárně (43 %) nebo ve tvaru písmene L (22 %). Při zařizování Češi preferují praktickou stránku kuchyní (63 %), nízká cena je důležitá pro 10 % a design jen pro 6 % dotazovaných osob. Estetická stránka kuchyně je však velmi důležitá pro občany Slovenské republiky.

Kuchyně ve všech třech zemích jsou vybaveny sporákem, chladničkou a mikrovlnnou troubou (více než 90 % všech domácností), české domácnosti navíc vlastní nejvíce myček nádobí (38 %), to je 2x více než na Slovensku. Češi jsou specifičtí tím, že kuchyň pro ně není pouhým místem pro vaření a jídlo, ale také pro rodinné diskuse, provozování koníčků, sledování televize a práci.

Ve všední dny všichni chtějí vařit hlavně jednoduše a rychle. Nejvíce času vařením stráví Slováci (2,5 hod.), následováni Čechy (2,1 hod.), nejméně pak Maďaři, kteří vaří průměrně 1,7 hod. denně. O víkendech se vaří více a převažují klasická jídla. Speciality na základě receptu se připravují zejména při slavnostních příležitostech a o svátcích. Obvykle doma vaří ženy, na Slovensku je to až 94 %, jedinečná je situace v České republice, kde již ve třetině domácností je hlavním kuchařem muž.

Mimo domov se nejraději stravují Češi, 59 % z nich navštíví restauraci alespoň jednou měsíčně. Studená kuchyně, polotovary a mražené potraviny jsou nejpopulárnější v Maďarsku, stejně jako jídlo do domu. To si nejvíce oblíbili (shodně ve všech třech zemích) mladí, majetní muži. Slováci a Maďaři jsou si podobní v tom, že stolují společně, na druhou stranu Češi velmi často jedí sami (26 %), a také jsou přeborníci v jídle před televizí (31 %).

Zajímavý byl pohled psycholožky Marty Boučkové, která na konferenci uvedla, že vaření přispívá i k rozvoji osobnosti, neboť při této činnosti je nezbytné naučit se správně komunikovat, rozdělovat role a úkoly, pracovat v týmu i nést jistou míru zodpovědnosti. Díky vaření se tak stáváme soběstačnějšími a sebevědomějšími.

Jaké jsou důvody vaření? Na prvním místě respondenti nejčastěji uvedli, že domácí strava lépe odpovídá požadavkům rodiny, dále že domácí jídlo je zdravější než jídlo v restauraci nebo vaření doma považují za levnější. Na doma připraveném pokrmu je nejvíce oceňována lepší chuť a možnost jeho sdílení s rodinou i fakt, že jídlo může být dárkem. Přesto polovina pravidelně vařících osob zdůraznila, že by si přála, aby si jejich vaření rodina více vážila. 79 % dotazovaných by rádo své kuchařské umění předalo i svým dětem.

A proč se doma nevaří? Nejčastěji se uvádí, že na to prostě není čas, celé polovině dotazovaných vadí nepořádek při vaření, následovaný malými prostory a ukládacími systémy. 26 % zase nevyhovuje dlouhá příprava.

Výzkum Život v kuchyni pro společnost IKEA zpracovala agentura GfK během září a října 2008 v České republice, na Slovensku a v Maďarsku. Dotázáno bylo 1 800 respondentů ve věku 20-59 let formou online dotazníků. Na základě výsledků šetření IKEA zahajuje program „Uvařte si lepší život“, který přináší nová řešení, jak trávit vařením méně času, vařit jednoduše a s radostí. „Tímto programem chceme zvýšit povědomí o tom, že vaření může být zábavné a má sílu stmelovat rodinu a přátele. Naším cílem je vyvolat dlouhodobou diskusi veřejnosti a odborníků, aby se ty 2 hodiny denně, které Češi průměrně tráví v kuchyni, staly opravdovým potěšením a něčím víc než pouhou nutností,“ doplňuje Jindra Válová, PR manažerka IKEA.

Zdroj: Tisková zpráva