Nová kuchyně

Váš portál do světa gastronomie

Látky zvané „éčka“

Éčka v potravináchSetkáváme se s nimi na obalech potravin. Kódy začínající písmenem E, pro které zlidověl název „éčka“. Jaké látky můžeme pod tímto názvem očekávat?
Při průmyslové velkovýrobě se do potravin přidávají látky, které prodlužují dobu jejich trvanlivosti, upravují a zvýrazňují jejich chuť a barvu. Tyto látky se nazývají přídatné látky, čili aditiva. Číselný kód E je kód, pod kterým je přídatná látka mezinárodně označována.

brand-468x60-1493717091.jpg

Aditiva se dále dělí do několika kategorií, podle toho, za jakým účelem je látka v potravině použita. Někdy jsou názvy těchto kategorií uvedené přímo na obale výrobku (u  některých je to dokonce povinné). Rozeznáváme antioxidanty, barviva, konzervanty, kyseliny, regulátory kyselosti, tavicí soli, kypřící látky, náhradní sladidla, látky zvýrazňující chuť nebo aroma, zahušťovadla, želírující látky, modifikovaný škrob, stabilizátory, emulgátory, protispékavé (protihrudkující) látky, nosiče a rozpouštědla, balicí plyny, odpěňovače, pěnotvorné látky, zvlhčující látky, plnidla, zpevňující látky, sekvestranty (=látky, které vytvářejí chemické komplexy s ionty kovů), propelanty (=plynné látky vytlačující potravinu z obalu), lešticí látky, látky zlepšující mouku.

Zjednodušeně řečeno, přídatné látky mají prodloužit trvanlivost potravin, zvýraznit barvu, upravit kyselost, osladit či zahustit. Nesmějí se dávat do medu, neemulgovaného tuku a oleje, másla, čerstvého mléka a smetany, neochucených kysaných mléčných výrobků a neinstantní kávy a čaje.

Ne všechna „éčka“ v potravinách jsou škodlivá. K „éčkům“ se například řadí také vitamíny B, C a E, které jsou lidskému organismu prospěšné, podobně jako přírodní barvivo kurkuma. Neškodí ani paprikový extrakt, karamel, stříbro, zlato a kyselina benzoová, octová a mléčná.

Podle odborníků však mohou mít některá aditiva nepříznivý vliv na zdraví člověka, který je konzumuje. A to v podobě nejrůznějších alergických reakcí, nevolnosti a zvracení, astmatických záchvatů či dokonce rakoviny ledvin a štítné žlázy. Některá „éčka“ bývají spojována také s výskytem hyperaktivity u dětí. O tomto jevu je ostatně zmínka i ve známém bestselleru „Proč jsou šťastné děti šťastné“ (S. Biddulph, Portál, 1997). Děti v poměru ke své váze spotřebují více jídla a jejich vnitřní orgány se musejí vyrovnat s relativně vyššími dávkami přídatných látek.

Na jaké potraviny bychom si tedy měli dát pozor? Obecně na přítomnost aditiv v potravině upozorňuje nízká cena, vysoká trvanlivost a výrazná a nepřirozená barva. Glutaman sodný obsažený v sójové omáčce a některých instantních potravinách může vyvolat bolesti hlavy a nevolnost. Příčinou dětské hyperaktivity a depresí může být nadměrná konzumace sladkostí a limonád. Kyselina fosforečná v kolových nápojích odbourává z kostí vápník.

Před nedávnem se v Evropě objevila guma guar, v níž se objevily vysoké koncentrace dioxinů a pesticidu pentachlorfenol, které mohou ve vyšších koncentracích vyvolat rakovinu a vývojové vady u dětí. České úřady potraviny zasažené nebezpečnou látkou okamžitě stáhly z prodeje. Guma guar se přidává do různých potravin jako zahušťovadlo, změkčovadlo či stabilizátor pod označením E412.Můžeme se s ní setkat v jogurtech, zmrzlině, měkkých sýrech, chlebu, těstovinách, šunce, párcích, zpracovaných rybách a pekárenských výrobcích.

Evropský parlament před nedávnem upozornil na šest nejnebezpečnějších umělých barviv, jejichž používání chce značně omezit. Navíc se prokázalo jejich používání nejen v jídle, ale také v lécích určených pro děti do tří let (Už tedy víme, co stojí v pozadí příjemné chuti různých sirupů.).

O jakých šest látek se jedná a co mohou způsobovat?

  • E102 (tartrazin) – může vyvolat astmatické problémy a alergické reakce, např. kopřivku, rýmu nebo migrény, dokonce i rakovinu štítné žlázy, je spojován i s dětskou hyperaktivitou. (Připadá mi z těch šesti nejnebezpečnější, ale zase se s ním v běžných potravinách naštěstí už příliš nesetkáme – napadá mne žluté barvivo na vajíčka a ještě klasické pouťové cukroví ze stánku).
  • E104 (chinolinová žluť) – vyvolává alergické reakce, dermatitidu a další nežádoucí účinky. (Bonbonky obarvené nažluto).
  • E110 (žluť SY) – způsobuje alergické reakce – vyrážky, otoky, zvracení (taktéž bonbonky žluté barvy a navíc právě některé sirupy).
  • E122 (azorubin) – kopřivka a další projevy nesnášenlivosti, dětská hyperaktivita. (Pro změnu bonbónky červené barvy a také třeba červené pitíčko).
  • E124 (košenilová červeň A) – alergické reakce, hyperaktivita, nevhodné pro astmatiky. (Opět červené bonbonky).
  • E129 (červeň ažura AC) – alergické reakce. (Červené bonbony už opravdu naposledy).

Lidé, kteří chtějí žít zdravě a odmítají škodlivé umělé přísady v jídle, mají několik možností. Mohou kupovat biopotraviny, nebo běžné potraviny, na nichž výrobce uvádí „bez konzervantů a umělých barviv“. Jinak nezbývá než sledovat obsah „éček“ na obalech potravin. To však může být dosti složité, protože řada výrobců neuvádí známější číselné kódy, ale pouze jejich slovní název (a lidé s vypsanými kódy v peněženkách tak nemají možnost škodlivou látku vůbec poznat).

S „éčky“ se setkáme v běžném životě každý, důležité je o nich něco vědět a „všeho s mírou“.

Autorka: Jana Němcová

Líbí se vám článek? Podělte se o něj s vašimi přáteli!

1 Comment

  1. Těch škodlivých éček je mnohem víc, kompletní seznam jsem našla právě na stránkách emulgatory.cz. Doporučuji všem prostudovat před nákupem, už jsem na základě toho vyřadila několik potravin, které běžně kupuji a jsem ráda.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

© 2019 Nová kuchyně

Theme by Anders NorenUp ↑